See current and past issues in our e-shop
Enter e-shop
How to Read Vančura: Transformations of the Author’s Image in the Light (and Shadow) of His Reception (1923–1945)
ABSTRACT (en)
This study aims to better understand the authorial figure of Vladislav Vančura by reconstructing the critical and literary-historical image conveyed to us by the reception of the writer during his lifetime, starting with the writer’s first short story collections and finishing with his Obrazy z dějin národa českého (‘Images from the history of the Czech nation’). Loosely following on the theoretical bases of previous discussions, which in various ways conceptualize the effect of the ‘name of the author’ in relation to his work (Foucault, Bourdieu, Russian formalism, Mukařovský), this study examines Vančura’s literary output through the lens of its author (as a constructed figure and category), especially in terms of the author function as it serves to form this output into a unified whole. It deals with changes in the name of the author mainly in relation to Vančura’s reception. During the interwar period the critical reception captured the creative phenomenon of the writer in the course of his development, at a moment when his extreme style and language caused numerous controversies which grew into open polemics. While these revolved primarily around the issue of aesthetics (in the case of Pole orná a válečná and Poslední soud), they involved broader worldview and ideological issues (as with the novel Tři řeky). Vančura’s persistent search for a narrative form repeatedly compelled critics and interpreters of his time to reassess the criteria and critical standards for literature. This study traces the transformations of the author’s image in this context all through his life as it assumed countless ‘faces’, subverting the traditional assumption of coherence in Vančura’s literary output that the concept of the author was meant to guarantee, and thus demonstrating — given the failure of this concept to bring about such coherence — how it is necessary to look instead for those places of incoherence, contradiction, and disparity. To this end, the study does not seek to cover the history of Vančura’s reception in all its facets but to trace those significant moments when the image of the author and his work was transformed, challenging unequivocal interpretations and defying the interpretative stereotypes and schemes into which it has so often been confined.
KEYWORDS (cs)
Autor; autorská funkce; biografie; recepce; poetika; polemika; próza; román; Vladislav Vančura; Bedřich Fučík; Jan Lehár; Milan Blahynka; Michel Foucault; Jan Mukařovský; František Götz; Bedřich Václavek; A. M. Píša; Karel Sezima; Ferdinand Peroutka; Oldřich Králík; F. Krígl; Pavel Eisner
KEYWORDS (en)
the author; author function; biography; reception; poetics; polemics; prose; novel; Vladislav Vančura; Bedřich Fučík; Jan Lehár; Milan Blahynka; Michel Foucault; Jan Mukařovský; František Götz; Bedřich Václavek; A. M. Píša; Karel Sezima; Ferdinand Peroutka; Oldřich Králík; F. Krígl; Pavel Eisner
DOI
https://doi.org/10.14712/23366680.2024.1.4
REFERENCES
Augusta, J. M.: [ref. Vladislav Vančura: Rozmarné léto]. Lumír 54, 1927–28, č. 1, únor 1927, s. 51.
Avantgarda známá a neznámá 3. Generační diskuse 1929–1931, ed. Štěpán Vlašín a kol. Svoboda, Praha 1970.
Blahynka, Milan: Vladislav Vančura. Melantrich, Praha 1978 (Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, sv. 50).
Blahynka, Milan: Vladislav Vančura. Horizont, Praha 1981.
Bourdieu, Pierre: Pascalovské meditace, přel. Jan Petříček. Karolinum, Praha 2023.
Brtník, Václav: [ref. Vladislav Vančura: Amazonský proud]. Topičův sborník 11, 1923–24, č. 9, 6. 6. 1924, s. 424; šifra -vb-.
Brtníková-Petříková, Anna: [ref. Vladislav Vančura: Amazonský proud]. Zvon 24, 1923–24, č. 25, 6. 3. 1924, s. 349; šifra Aa.
Čapek, J. B.: Román nového typu. Kostnické jiskry 6 (9), 1924, č. 17, 17. 4., s. 105–106. Přetištěno in týž: Literární studie, ed. Lukáš Holeček. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2021, s. 137–141.
Čapek, J. B.: Vančura překvapující. Sever a východ 3, 1927, č. 9–10 [listopad], s. 387–389.
Čapek, J. B.: [ref. Vladislav Vančura: Hrdelní pře anebo Přísloví]. Naše doba 38, 1930–31, č. 9, červen 1931, s. 566–567.
Čapek, J. B.: [ref. Vladislav Vančura: Luk královny Dorotky]. Naše doba 40, 1932–33, č. 5, 15. 2. 1933, s. 309–310.
Čapek, Josef: Těžší než vzduch. Kmen 1, 1926–27, č. 1, říjen 1926, s. 3–5. Přetištěno in týž: Publicistika 1. Sloupky / Entrefilety / Fejetony / Črty aj., ed. Jiří Opelík. Triáda, Praha 2008, s. 243–245.
Čapek, Karel: Případ Céline. Lidové noviny 41, 1933, č. 292, 11. 6., s. 1.
Čep, Jan: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Rozpravy Aventina 6, 1930–31, č. 39–40, 24. 6. 1931, s. 473. Přetištěno in týž: Rozptýlené paprsky, eds. Bedřich Fučík a Mojmír Trávníček. Vyšehrad — Knižní klub, Praha 1993, s. 251–252.
Čermák, Petr — Poeta, Claudio — Čermák, Jan: Pražský lingvistický kroužek v dokumentech. Academia, Praha 2012.
Černý, Václav: Ferdinand Peroutka: Osobnost, chaos a zlozvyky. Kritický měsíčník 2, 1939, č. 4, 29. 4., s. 172–179. Přetištěno in týž: Tvorba a osobnost I. Odeon, Praha 1992, s. 145–149.
Dějiny české literatury IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 (hlavní redaktor Jan Mukařovský, redaktoři svazku Zdeněk Pešat, Eva Strohsová). Victoria Publishing, Praha 1995.
Eisner, Paul: Vladislav Vančuras Justizgroteske. Prager Presse 11, 1931a, č. 58, 27. 2., s. 8; šifra P. E.
Eisner, Paul: Die böhmischen Wälder. Prager Presse 11, 1931b, č. 150, 4. 6., s. 10.
Eisner, Paul: Vladislav Vančuras Schelmenroman. Prager Presse 14, 1934, č. 279, 12. 10., s. 6.
Eisner, Pavel: Logofág Kosmas (Několik typologických poznámek k slohu Vančurovu). Kritický měsíčník 3, 1940, č. 4, 30. 4., s. 163–167; pseud. Jaroslav Dlouhý.
Eisner, Pavel: Vladislav Vančura. Svobodný zítřek 2, 1946a, č. 24, 13. 6., s. 5.
Eisner, Pavel: Dílo Vladislava Vančury. Svobodný zítřek 2, 1946b, č. 46, 14. 11., s. 5.
Eisner, Pavel: Poznámka k Vančurovým „Obrazům“. Svobodné noviny 3 (55), 1947, č. 180, 3. 8., s. 7; pseud. Jan Ort.
Erban, Karel: O dobrý sloh. Naše řeč 16, 1932, č. 7, s. 199–207.
Fischer, Otokar: Hra o životu a nemoci. Právo lidu 37, 1928, č. 230, 28. 9., s. 6; šifra O. F.
Fischer, Otokar: [ref. Vladislav Vančura: Alchymista]. Lidové noviny 40, 1932, č. 567, 10. 11., s. 9; šifra Ot. F.
Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie, přel. Petr Horák. Svoboda, Praha 1994.
Fraenkl, Pavel: [ref. Vladislav Vančura: Pole orná a válečná]. Rozpravy Aventina 1, 1925–26, č. 2, říjen 1925, s. 26; šifra P. F.
Fraenkl, Pavel: [ref. Vladislav Vančura: Rozmarné léto]. Rozpravy Aventina 2, 1926–27, č. 12, 17. 3. 1927, s. 143; šifra P. F.
Fraenkl, Pavel: [ref. Vladislav Vančura: Útěk do Budína]. Naše doba 40, 1932–33, č. 1, 15. 10. 1932, s. 54–55.
Fraenkl, Pavel: [ref. Vladislav Vančura: Tři řeky]. Naše doba 44, 1936–37, č. 2, listopad 1936, s. 120–121.
Fučík, Bedřich: Vančurův Učitel a žák. Tvar 2, 1928a, č. 1, s. 14. Přetištěno in týž: Kritické příležitosti 1. Studie, stati a recenze z let 1926–1932, eds. Vladimír Binar a Mojmír Trávníček. Melantrich, Praha 1998, s. 57–62.
Fučík, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Nemocná dívka]. Host 8, 1928–29, č. 2, 10. 11. 1928b, s. 42; šifra B. F. Přetištěno in týž: Kritické příležitosti 1. Studie, stati a recenze z let 1926–1932, eds. Vladimír Binar a Mojmír Trávníček. Melantrich, Praha 1998, s. 238–240.
Fučík, Bedřich: Vladislav Vančura „přešel na stranu buržoasie“. Listy pro umění a kritiku 4, 1936, č. 18, 10. 12., s. 436; šifra Bk. Přetištěno in týž: Kritické příležitosti 2. Studie, stati a recenze z let 1933–1932, eds. Vladimír Binar a Mojmír Trávníček. Triáda, Praha 2002, s. 313–314.
Fučík, Bedřich: Hledám mu jméno. In týž: Čtrnáctero zastavení, eds. Vladimír Binar a Mojmír Trávníček. Melantrich: Arkýř, Praha 1992, s. 117–133.
Fučík, Bedřich: Rodná krajina básníkova, ed. Vladimír Binar. Triáda, Praha 2003.
Fučík, Julius: Vančurova scénická báseň. ReD 1, 1927–28, č. 3, prosinec 1927, s. 127–128. Přetištěno in týž: Divadelní kritiky, ed. Gusta Fučíková. Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1956, s. 272–274. Též in týž: Divadelní kritiky, eds. Gusta Fučíková a Zdeněk Novák. Svoboda, Praha 1984, s. 214–216.
Götz, František: [ref. Vladislav Vančura: Amazonský proud a Dlouhý, Široký a Bystrozraký]. Host 3, 1923–24, č. 3, 1. 1. 1924a, s. 68–71.
Götz, František: Mýtus proletáře. Československá samostatnost 1, 1924b, č. 37, 9. 3., s. 5. Přetištěno in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 101–106. Též in týž: Literatura mezi dvěma válkami, ed. Milada Chlíbcová [= Jiří Brabec]. Československý spisovatel, Praha 1984, s. 7–12.
Götz, František: Konečně — román. Národní osvobození 2, 1925, č. 265, 27. 9., s. 4. Přetištěno in týž: Literatura mezi dvěma válkami, ed. Milada Chlíbcová [= Jiří Brabec]. Československý spisovatel, Praha 1984, s. 27–29.
Götz, František: Vančurův humoristický románek. Národní osvobození 3, 1926a, č. 326, 28. 11., s. 3.
Götz, František: Vladislav Vančura. In týž: Jasnící se horizont. Průhledy a podobizny. Václav Petr, Praha 1926b (Knihovna Hosta, sv. 5), s. 218–226.
Götz, František: O proměně románové tvorby u Vančury. Národní osvobození 7, 1930, č. 329, 30. 11., s. 4; šifra G. Götz, František: Zbojnický román Vladislava Vančury. Národní osvobození 8, 1931a, č. 126, 7. 5., s. 4; šifra G. Přetištěno in týž: Literatura mezi dvěma válkami, ed. Milada Chlíbcová [= Jiří Brabec]. Československý spisovatel, Praha 1984, s. 71–73.
Götz, František: Strukturní realism. Vančura. In týž: Básnický dnešek. Vývojové perspektivy nové české poesie. Václav Petr, Praha 1931b, s. 290–300.
Götz, František: Nový román Vlad. Vančury. Národní osvobození 9, 1932, č. 93, 3. 4., s. 5; šifra G.
Götz, František: Nový Vančura. Národní osvobození 11, 1934, č. 229, 30. 9., s. 5; šifra G.
Götz, František: Cesta Vladislava Vančury k románovému eposu. Národní osvobození 13, 1936, č. 116, 17. 5., s. 11; šifra G.
Götz, František: Začátek trilogie. Národní osvobození 15, 1938, č. 262, 6. 11., s. 10; šifra G.
Grygar, Mojmír: Rozbor moderní básnické epiky: Vančurův Pekař Jan Marhoul. Academia, Praha 1970 (Rozpravy ČSAV, roč. 80, Řada společenských věd, seš. 1).
Grygar, Mojmír: Vladislav Vančura. In: Dějiny české literatury IV. Victoria Publishing, Praha 1995, s. 310–328.
Hájková, Alena — Galík, Josef — Závodský, Artur: Tři studie o Vladislavu Vančurovi. Univerzita Palackého, Olomouc 1970.
Hetteš, Karel: Kniha o české minulosti. Národní noviny 16, 1940, č. 16, 18. 1., s. 4.
Hlávka, Miloš: [ref. Vladislav Vančura: Nemocná dívka]. Signál 1, 1928–29, č. 6–7, říjen 1928, s. 195.
Hlávka, Miloš: Vančura dramatik. Literární noviny 8‚ 1935–36, č. 12, 28. 2. 1936, s. 8; šifra -vka.
Holý, Jiří: Přicházeli vhod i nevhod. Vančura a Mukařovský, Vančura a Peroutka. Česká literatura 69, 2021, č. 5, s. 622–634.
Honzl, Jindřich: Nový autor na scéně brněnského Národního divadla. K provedení „Učitele a žáka“ od Vladislava Vančury. Moravské noviny. Příloha Brněnských novin 51, 1930, č. 47, 27. 2., s. 1. Přetištěno in týž: K novému významu umění, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1956, s. 140–142.
Honzl, Jindřich: Vladislav Vančura a jeho Alchymista. Národní divadlo 10, 1932–33, č. 5, 1. 11. 1932, s. 4–6. Přetištěno in týž: K novému významu umění, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1956, s. 159–162.
Hora, Josef: Naši mladí prozaikové. Rudé právo 5, 1924, č. 83, 6. 4., Dělnická besídka, s. 3–4. Přetištěno in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 360–361. Též in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 110–112. Hora, Josef: [ref. Vladislav Vančura: Pole orná a válečná]. Rudé právo 7, 1926a, č. 63, 14. 3., Dělnická besídka, s. 2. Přetištěno in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 361–363. Též in týž: Duch stále se rodící, ed. Jarmila Víšková. Československý spisovatel, Praha 1981, s. 352–353.
Hora, Josef: Humoristický román. Rudé právo 7, 1926b, č. 298, 19. 12., Dělnická besídka, s. 2; šifra J. H. Přetištěno (zkráceno) in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 363–364.
Hora, Josef: Nový román Vladislava Vančury. Literární noviny 5, 1930–31, č. 3, leden 1931, s. 5; šifra J. H. Přetištěno in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 364–365.
Hora, Josef: Vančurova nová kniha „Útěk do Budína“. Rozhledy po literatuře a umění 1, 1932, č. 7, 1. 5., s. 49–50. Přetištěno (zkráceno) in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 365–366. Též in týž: Duch stále se rodící, ed. Jarmila Víšková. Československý spisovatel, Praha 1981, s. 354–355.
Hora, Josef: Feudální hrdina mezi demokraty. České slovo 26, 1934, č. 245, 21. 10., s. 14; šifra jh. Přetištěno (zkráceno) in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 367. Též in týž: Duch stále se rodící, ed. Jarmila Víšková. Československý spisovatel, Praha 1981, s. 355–357.
Hora, Josef: Nový Vančurův román o válečném pokolení. České slovo 28, 1936, č. 110, 10. 5., s. 10; šifra jh. Přetištěno in týž: Poesie a život. Úvahy, studie, soudy, ed. A. M. Píša. Československý spisovatel, Praha 1959, s. 367–368. Též in týž: Duch stále se rodící, ed. Jarmila Víšková. Československý spisovatel, Praha 1981, s. 357–358.
Hora, Josef: Spisovatel na pomoc dějepisu. Panorama 17, 1939, č. 11, 13. 12., s. 189.
Charvát, Jaroslav: O naší spolupráci. Panorama 17, 1939, č. 11, 13. 12., s. 183.
Chitnis, Rajendra A.: Vladislav Vančura: The Heart of the Czech Avant-garde. Karolinum, Praha 2007.
Jakobson, Roman: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Literární noviny 5, 1931, č. 9, květen, s. 3.
Janoušek, Pavel: Střetnutí avantgardní poetiky s dramatickou tradicí ve Vančurových hrách Učitel a žák a Nemocná dívka. Česká literatura 1988, č. 1, s. 13–22.
Jelínek, Hanuš: [ref. Vladislav Vančura: Alchymista]. Lumír 59‚ 1932–33, č. 2, 20. 12. 1932, s. 120–121. J
elínek, Hanuš: [ref. Vladislav Vančura: Jezero Ukereve]. Lumír 62, 1935–36, č. 5, 29. 2. 1936, s. 295–296.
John, Jaromír: Nikdy — a zas! Naše doba 47, 1939–40, č. 4, leden 1940, s. 214–224.
Knapp, Viktor: [ref. Vladislav Vančura: Konec starých časů]. Literární noviny 7, 1934–35, č. 1, 23. 11. 1934, s. 8.
Konrád, Edmond: Lékař a básník. Cesta 11, 1928–29, č. 2, říjen 1928, s. 30–31.
Konrad, Kurt: Blok a jeho čtvrtletník. Tvorba 11, 1936, č. 50, 11. 12., s. 794–795; šifra k. k. Přetištěno in týž: Ztvárněte skutečnost, eds. Jiří Brabec a Z. K. Slabý. Československý spisovatel, Praha 1963, s. 204–209. Též in Prameny…, 1978, s. 464–468.
Kožmín, Zdeněk: Jazyková charakteristika postav v díle Vladislava Vančury. In: O literatuře. Sborník vědeckých prací Vysoké školy pedagogické v Brně, sv. 5. SPN, Praha 1958, s. 89–189.
Kožmín, Zdeněk: Styl Vančurovy prózy. Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1968 (Spisy Pedagog. fakulty Univ. J. E. Purkyně v Brně, sv. 2, Řada jazykovědná a literární, č. 6).
Králík, Oldřich: K Peroutkově kritice Vančurova stylu. Slovo a slovesnost 5, 1939a, č. 1, s. 64; šifra O. K.
Králík, Oldřich: Příspěvek ke studiu Vančurova stylu (srovnání dvou verzí Posledního soudu). Slovo a slovesnost 5, 1939b, č. 2, s. 65–78.
Králík, Oldřich: Peroutkova kniha o literatuře. Výhledy 1, 1939c, č. 5, s. 304–307.
Krígl, O. [vl. jm. Otakar Kučera]: Vladislav Vančura. Středisko 4, 1934a, č. 3, září, s. 84–93.
Krígl, O. [vl. jm. Otakar Kučera]: Vladislav Vančura a Konec starých časů. Středisko 4, 1934b, č. 5, prosinec, s. 157–161.
Krígl, O. [vl. jm. Otakar Kučera]: Vladislav Vančura na druhé straně? U 1, 1936, č. 3, 26. 10., s. 271–276. Přetištěno in Prameny… 1978, s. 457–463
Kundera, Milan: Román Vladislava Vančury. Náčrt ke studii. Nový život 9, 1957, č. 6, červen, s. 587–597. Též jako Román Vladislava Vančury. Předmluva aneb náčrt ke studii. In: Vladislav Vančura: Markéta Lazarová. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1957, s. 7–32.
Kundera, Milan: Umění románu. Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Československý spisovatel, Praha 1961.
Lehár, Jan: Vančurovo české pohanství. In rkp. sborník Rudolfu Havlovi: sborník k jeho 70. narozeninám. Přetištěno in Česká literatura 39, 1991, č. 5, s. 437–442. Též in týž: Studie o sémantizaci formy, ed. Luboš Merhaut. Karolinum, Praha 2005, s. 133–141.
Málek, Petr: 1929. Rok (nejen) Lazebníka: Poetika, sen, polemika. Slovo a smysl 16, 2019, č. 32, s. 32–108.
Mařánek, Jiří: Od námětu k obrazům. Panorama 17, 1939, č. 11, 13. 12., s. 185.
Merhaut, Luboš: Čtení o Jaroslavu Haškovi: ohledávání 1919–1948. Institut pro studium literatury, Praha 2014.
Mrkvička, Otakar: Boj o český film — ještě nevyhraný. Lidové noviny 42, 1934, č. 114, 4. 3., s. 5; šifra om.
Mukařovský, Jan: Několik poznámek k novému románu Vladislava Vančury. Listy pro umění a kritiku 2, 1934, č. 13, s. 297–303. Přetištěno in týž: Studie z estetiky, ed. Květoslav Chvatík. Odeon, Praha 1966, s. 286–290. Též in týž: Studie z poetiky, eds. Hana Mukařovská a Rudolf Havel. Odeon, Praha 1982, s. 763–770. Též in týž: Studie [II], eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2001, s. 481–489.
Mukařovský, Jan: Od básníka k dílu. Panorama 19, 1941, č. 6, 3. 6., s. 87. Přetištěno in týž: Studie z estetiky, ed. Květoslav Chvatík. Odeon, Praha 1966, s. 291–295.
Mukařovský, Jan: K třetímu dílu Vančurových Obrazů. Svobodné noviny 4, 1948a, č. 104, 4. 5., s. 5.
Mukařovský, Jan: Šest let bez Vančury. Tvorba 17, 1948b, č. 22, 2. 6., s. 436.
Mukařovský, Jan: Vančurův Konec starých časů. In: Vladislav Vančura: Konec starých časů. Československý spisovatel, Praha 1958, s. 357–370.
Mukařovský, Jan: Studie z estetiky, ed. Květoslav Chvatík. Odeon, Praha 1966.
Mukařovský, Jan: Cestami poetiky a estetiky, eds. Květoslav Chvatík a Bohumil Svozil. Československý spisovatel, Praha 1971.
Mukařovský, Jan: Studie z poetiky, eds. Hana Mukařovská a Rudolf Havel. Odeon, Praha 1982. Mukařovský, Jan: Studie I, eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2000.
Mukařovský, Jan: Studie II, eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2001.
Na paměť Vladislava Vančury. Sborník ke dnu Vladislava Vančury 1. června 1947 v Mladé Boleslavi, ed. Antonín Dvořák. Umělecká beseda, Mladá Boleslav 1947.
Nezval, Vítězslav: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Literární noviny 5, 1931, č. 4, 11. 2., s. 2. Přetištěno in týž: Manifesty, eseje a kritické projevy z let 1931–1941, ed. Milan Blahynka. Československý spisovatel, Praha 1974, s. 405–406.
Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959.
Nietzsche, Friedrich: Nečasové úvahy I, přel. Jan Krejčí. Mladá fronta, Praha 1992.
Novák, Arne: Válečný román Vladislava Vančury. Lidové noviny 33, 1925, č. 545, 1. 11., s. 9; šifra A. N.
Novák, Arne: [ref. Vladislav Vančura: Rozmarné léto]. Lidové noviny 35, 1927, č. 8, 6. 1., s. 9; šifra A. N.
Novák, Arne: Kriminalistika rozmarná. Lidové noviny 39, 1931a, č. 18, 11. 1., s. 9; šifra A. N.
Novák, Arne: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Lidové noviny 39, 1931b, č. 377, 30. 7., s. 9; šifra A. N.
Novák, Arne: Povídky Vladislava Vančury. Lidové noviny 40, 1932, č. 586, 20. 11., s. 9; šifra A. N.
Novák, Arne: Nový román Vladislava Vančury. Lidové noviny 44, 1936, č. 397, 9. 8., s. 11; šifra A. N. Novák, Arne — Novák, Jan V.: Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. Atlantis, Brno 1995.
Novák, Bohumil: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Čin 3, 1931–32, č. 4, 24. 9. 1931, s. 74–76.
Novák, Bohumil: [ref. Vladislav Vančura: Útěk do Budína]. Čin 3, 1931–32, č. 35, 28. 4. 1932, s. 818–822.
Novotný, J. O.: Moderní apokalypsa. Cesta 8, 1925–26, č. 10, prosinec 1925, s. 162–163.
Olbracht, Ivan: Zavraždili nejlepšího českého spisovatele. Panorama 21, 1945–46, č. 3–4, říjen 1945, s. 49–51. Přetištěno in týž: Pryč s legendami, ed. Rudolf Havel. Československý spisovatel, Praha 1961, s. 87–91.
Opelík, Jiří: Hrdelní pře anebo Přísloví čili K poetice jednoho titulu. Česká literatura 18, 1970, č. 5–6, s. 382–398. Přetištěno in týž: Milované řemeslo. Torst, Praha 2000, s. 123–145.
Papoušek, Vladimír a kol.: Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924–1934. Academia, Praha 2014.
Paulík, J. J.: [ref. Vladislav Vančura: Alchymista]. Rozpravy Aventina 8, 1932–33, č. 7, 17. 11. 1932, s. 55.
Peroutka, Ferdinand: Styl nade všecko. Přítomnost 7, 1930, č. 25, 25. 6., s. 388–389; č. 26, 2. 7., s. 409–411; č. 27, 9. 7., s. 422–424. Přetištěno (upraveno) in týž: Osobnost, chaos a zlozvyky. F. Borový, Praha 1939, s. 120–132. Též in týž: Sluší-li se býti realistou, ed. Daniel Bohdan. Mladá fronta, Praha 1993, s. 80–89 [k tomu též polemika: Vladislav Vančura, in Přítomnost 7, 1930, č. 31, 6. 8., s. 482–484 /Přetištěno in týž: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972, s. 334–338/ a Ferdinand Peroutka, tamtéž, s. 484–485 /Přetištěno in týž: Osobnost, chaos a zlozvyky, s. 132–136/].
Pešat, Zdeněk: Doslov. In: Vladislav Vančura: Konec starých časů, ed. Ondřej Hausenblas. Československý spisovatel, Praha 1987, s. 251–262.
Píša, A. M.: Nová kniha V. Vančury. Pramen 6, 1925–26, č. 3, 30. 11. 1925a, s. 113–115. Přetištěno in týž: Dvacátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1969, s. 147–152.
Píša, A. M.: Pathetická vise. Sever a východ 1, 1925b, č. 9–10, prosinec, s. 223–226.
Píša, A. M.: Vladislav Vančura. In týž: Směry a cíle. Kritické listy z let 1924–1926. František Svoboda a Solař Roman, Praha 1927, s. 124–134. Přetištěno in týž: Dvacátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1969, s. 147–152.
Píša, A. M.: Nový Vančurův román. Právo lidu 39, 1930, č. 303, 28. 12., s. 7. Přetištěno in týž: Dvacátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1969, s. 351–353.
Píša, A. M.: Nový Vančurův román. Právo lidu 40, 1931, č. 127, 31. 5., s. 7. Přetištěno in týž: Třicátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 49–51.
Píša, A. M.: Nový Vančurův román. Právo lidu 41, 1932a, č. 80, 3. 4., s. 9. Přetištěno in týž: Třicátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 67–70.
Píša, A. M.: Román česko-slovenského poměru? Literární noviny 6, 1932b, č. 7, duben, s. 3.
Píša, A. M.: Drama národní povahy. Právo lidu 41, 1932c, č. 265, 10. 11., s. 6; šifra AMP. Přetištěno in týž: Stopami dramatu a divadla: studie a referáty, ed. Josef Träger. Československý spisovatel, Praha 1967, s. 203–206.
Píša, A. M.: Nový baron Prášil. Právo lidu 43, 1934, č. 235, 7. 10., s. 9. Přetištěno in týž: Třicátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 134–136.
Píša, A. M.: Nový Vančurův román. Právo lidu 45, 1936a, č. 132, 6. 6., s. 5. Přetištěno in týž: Třicátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 176–179.
Píša, A. M.: Vítězství humanity v Africe. Právo lidu 45, 1936b, č. 35, 10. 2., s. 6; šifra AMP. Přetištěno in týž: Stopami dramatu a divadla. Studie a referáty, ed. Josef Träger. Československý spisovatel, Praha 1967, s. 208–212.
Píša, A. M.: Nový Vančurův román. Právo lidu 47, 1938, č. 289, 8. 12., s. 5; šifra p. Přetištěno in týž: Třicátá léta. Kritiky a stati, eds. Marie Píšová a Rudolf Skřeček. Československý spisovatel, Praha 1971, s. 266–270.
Pohorský, Miloš: „Strašná nádhera všednosti…“ In: Vladislav Vančura: Rodina Horvatova, ed. Miloš Pohorský. Československý spisovatel, Praha 1989, s. 330–340.
Poláček, Jiří: Kritická recepce Vančurova Rozmarného léta v dobových časopisech. Česká literatura 27, 1979, č. 6, s. 488–497.
Poláček, Jiří: Tvorba a recepce. Studie o české meziválečné literatuře. Masarykova univerzita, Brno 2003.
Poláček, Jiří: Spory o Vančurův Poslední soud. Opera Academiae Paedagogicae Liberecensis. Series Bohemistica, sv. [5], 2006a, s. 170–178.
Poláček, Jiří: Návrat knížete Megalrogova: Konec starých časů v zrcadle kritiky. Tvar 17, 2006b, č. 20, 30. 11., s. 6–7.
Poláček, Jiří: Dvojí pohled Jana Mukařovského na Vančurův román Konec starých časů. Česká literatura 69, 2021, č. 5, s. 645–656.
Polák, Karel: Vladislav Vančura: „Obrazy z dějin národa českého“. Kritický měsíčník 3, 1940, č. 4, 30. 4., s. 185–187.
Polan, Bohumil: [ref. Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul]. Pramen 5, 1924–25, č. 2, 15. 10. 1924, s. 93–94.
Prameny (Utváření teorie socialistického realismu v české meziválečné literatuře). Manifesty a stati, eds. Drahomíra a Štěpán Vlašínovi. Československý spisovatel, Praha 1978.
Pujmanová-Hennerová, Marie: [ref. Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul]. Tribuna 6, 1924, č. 76, 29. 3., Tribuna literární a umělecká, č. 14, s. 8. Přetištěno in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 109–110.
Pujmanová-Hennerová, Marie: [ref. Vladislav Vančura: Pole orná a válečná]. Tribuna 7, 1925, č. 249, 25. 10., s. 7.
Pujmanová-Hennerová, Marie: [ref. Vladislav Vančura: Rozmarné léto]. Tribuna 8, 1926, č. 303, 25. 12., s. 12.
Renč, Václav: Vančurova nová kniha „Útěk do Budína“. Rozhledy po literatuře a umění 1, 1932, č. 7, 1. 5., s. 50–52.
Rudolfu Havlovi: sborník k jeho 70. narozeninám. 1981 (rkp.).
Rutte, Miroslav: Naturalistický poetista. In týž: Doba a hlasy. Essaye. Müller a spol., Turnov 1929, s. 120–134.
Rutte, Miroslav: Zwei Romandichter. Prager Rundschau 1, 1931, č. 6, 28. 12., s. 549–555.
Rutte, Miroslav: [ref. Vladislav Vančura: Hrdelní pře anebo Přísloví]. Panorama 9, 1931–32, č. 12, 10. 2. 1932, s. 200–203.
Rybák, Josef: Návrat Vladislava Vančury. Tvorba 11, 1936a, č. 34, 21. 8., s. 539. Přetištěno in týž: Doba a umění. Články, úvahy, polemiky 1925–1938. Československý spisovatel, Praha 1961, s. 119–122.
Rybák, Josef: Postavy hledají autora. Tvorba 11, 1936b, č. 36, 4. 10., s. 574. Přetištěno in týž: Doba a umění. Články, úvahy, polemiky 1925–1938. Československý spisovatel, Praha 1961, s. 122–124.
Řezáč, Václav: [ref. Vladislav Vančura: Alchymista]. Eva 5, 1932–33, č. 3, 1. 12. 1932, s. 23; šifra -vč-. Přetištěno in týž: O pravdě života a pravdě umění, ed. Jiří Opelík. Československý spisovatel, Praha 1960, s. 34–35.
Sezima, Karel: Román monumentalisující. In týž: Krystaly a průsvity. Studie o domácí próze soudobé. Josef R. Vilímek, Praha 1928, s. 318–332.
Sezima, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Poslední soud]. Lumír 56, 1929–30, č. 4, 23. 1. 1930, s. 195–199.
Sezima, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Markéta Lazarová]. Lumír 58, 1931–32, č. 1, 12. 11. 1931, s. 36–40.
Sezima, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Útěk do Budína]. Lumír 59, 1932–33, č. 1, 17. 11. 1932, s. 41–44.
Sezima, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Konec starých časů]. Lumír 61, 1934–35, č. 2, 15. 12. 1934, s. 107–110.
Sezima, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Tři řeky]. Lumír 63, 1936–37, č. 1, 5. 11. 1936, s. 39–43.
Sezima, Karel: Staré pověsti české v novém odění. Čteme 2, 1939–40, č. 11, 8. 5. 1940, s. 158–160.
Schubertová, Anna: Stávám se řečí. Smrt a návrat autora v perspektivě filozofie identity. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2021.
Schwarz, Vincy: Říkají tomu kritika. Magazín DP 4, 1936–37, č. 4, listopad 1936, s. 127.
Sládek, Ondřej: Od vzpomínek k monografii. Jan Mukařovský o Vladislavu Vančurovi. In: Jiří Poláček (ed.): Vladislav Vančura v literárním kontextu 20. století. Masarykova univerzita, Brno 2022, s. 128–139.
Soldan, Fedor: Nový Vančura a jeho sloh. Rozhledy po literatuře a umění 1, 1932, č. 19–20, 15. 12., s. 137–138.
Steiner, Petr: Ruský formalismus. Metapoetika, přel. František A. Podhajský. Host, Brno 2011.
Strakoš, Jan: Slovo ke struktuře nových románů Vladislava Vančury. Poesie 1, 1931–32, č. 2, s. 71–76. Přetištěno in týž: O české literatuře, kritice a historii, eds. Ladislav Soldán a Milena Vojtková. Cherm, Praha 2012, s. 251–257.
ša: Vančura a vančurovština. Literární noviny 8, 1935–36, č. 20, 19. 6. 1936, s. 7.
Šalda, F. X.: [ref. Vladislav Vančura: Pole orná a válečná]. Tvorba 1, 1925–26, č. 6–7, 15. 1. 1926, s. 117–120; šifra fxš. Přetištěno in týž: Kritické projevy 13, ed. Emanuel Macek. Československý spisovatel, Praha 1963, s. 181–183.
Šalda, F. X.: Vančurův dramatický debut. Tvorba 2, 1927–28, č. 7, říjen 1927, s. 222–223; šifra fxš. Přetištěno in týž: Kritické projevy 13, ed. Emanuel Macek. Československý spisovatel, Praha 1963, s. 299–300.
Šalda, F. X.: Krásná literatura česká v prvním desetiletí republiky. Šaldův zápisník 2, 1929–1930, č. 5, prosinec 1929, s. 129–137; č. 6, leden 1930, s. 161–175. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku II, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1988, s. 30–40.
Šalda, F. X: [ref. Vladislav Vančura: Poslední soud]. In: Dnešní stav krásné prózy české. Šaldův zápisník 3, 1930–31, č. 5–6, prosinec 1930, s. 153–161 /Vančura, s. 158–161/. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku I, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1987, s. 390–393 /Vančura, s. 392–393/.
Šalda, F. X.: [ref. Vladislav Vančura: Útěk do Budína]. In: Průřez částí dnešního románu českého. Šaldův zápisník 5, 1932–33, č. 1–2, říjen 1932, s. 10–42 /Vančura, s. 34–37/. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku II, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1988, s. 485–498 /Vančura, s. 495–497/.
Šalda, F. X.: [ref. Vladislav Vančura: Konec starých časů]. In: Nejnovější krásná próza česká. Šaldův zápisník 7, 1934–35, č. 5–6, leden 1935, s. 166–178 /Vančura, s. 170–172/. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku II, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1988, s. 41–55 /Vančura, s. 48–49/.
Šalda, F. X.: [ref. Vladislav Vančura: Tři řeky]. In: Dvanáct nových českých románů. Šaldův zápisník 9, 1936–37, č. 1, říjen 1936 / Vančura, s. 24–29/. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku II, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1988, s. 552–581 /Vančura, s. 574–576/.
Štoll, Ladislav: Poslední kniha Vladislava Vančury. Tvorba 6, 1931, č. 43, 29. 10., s. 686–687. Přetištěno in týž: Z bojů na levé frontě, ed. Jaromír Dvořák. Svoboda, Praha 1977, s. 335–338.
Šup, Josef: [ref. Vladislav Vančura: Rodina Horvatova]. Kritický měsíčník 1, 1938, č. 9–10, 21. 12., s. 448–451.
Tax, Jaroslav: Vančurovské rozpory. In: Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul. Svoboda, Praha 1972, s. 123–138.
Tetauer, Frank: Nový Vančura. Literární noviny 7, 1934–35, č. 1, 23. 11. 1934, s. 5.
Teige, Karel: [ref. Vladislav Vančura: Učitel a žák]. Kmen 1, 1926–27, č. 11, listopad 1927, s. 276; šifra Tge
Toman, Josef: Vančurův odkaz — tvořivý experiment. Květen 2, 1956–57, č. 1, září 1956, s. 17–19; č. 2, říjen, s. 64–68.
Trávníček, František: Milý a milostný jazyk otcovský. K Vančurovým Obrazům z dějin národa českého. Lidové noviny 48, 1940a, č. 81, 15. 2., s. 7; šifra tk.
Trávníček, František: K jazyku Vančurových Obrazů z dějin národa českého. Slovo a slovesnost 6, 1940b, č. 3, s. 145–153.
Träger, Josef: Zápas o dramatický tvar. Čin 4, 1932–33, č. 12, 17. 11. 1932, s. 282–284.
Tyňanov, Jurij: Literární fakt, přel. Ladislav Zadražil. Odeon, Praha 1988. Urbánek, Zdeněk: Vladislav Vančura, básníkrozsevač. Národní osvobození 16, 1945, č. 6, 19. 5., s. 3.
Urx, Eduard: Nový román. Pravda chudoby 5, 1924a, č. 48–49, 20. 4., s. 4. Přetištěno in týž: V prvních řadách, eds. Ludmila Lantová a Miloslav Nosek. Československý spisovatel, Praha 1962, s. 77–79. Též in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 112–115. Též in týž: Umění a proletariát, eds. Drahomíra a Štěpán Vlašínovi. Československý spisovatel, Praha 1979, s. 185–188.
Urx, Eduard: Moderní próza. Studentská revue 5, 1924b, č. 4, s. 93. Přetištěno in týž: V prvních řadách, eds. Ludmila Lantová a Miloslav Nosek. Československý spisovatel, Praha 1962, s. 76. Též in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 115–116. Též in týž: Umění a proletariát, eds. Drahomíra a Štěpán Vlašínovi. Československý spisovatel, Praha 1979, s. 185.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Amazonský proud a Dlouhý, Široký a Bystrozraký]. Pásmo 1, 1924–25, č. 1, březen 1924a, s. 5; šifra B. V.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul]. Host 3, 1923–24, č. 5, 1. 3. 1924b, s. 123–125. Přetištěno in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 107–108.
Václavek, Bedřich: Dada tragické (Závěr kritické studie o Vl. Vančurovi). Pásmo 2, 1925–26, č. 2, listopad 1925, s. 27–28.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Rozmarné léto]. Rovnost 42, 1926, č. 325, 25. 11., s. 6.
Václavek, Bedřich: Zrození poetické prózy. In týž: Od umění k tvorbě. Studie z přítomné české poezie. Jan Fromek, Praha 1928, s. 128–142. Přetištěno in týž: Od umění k tvorbě. Studie z přítomné české poezie. Svoboda, Praha 1949, s. 111–121. Též in týž: Tvorba a skutečnost, ed. Josef Jodas. Československý spisovatel, Praha 1980, s. 347–358.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Alchymista]. Index 4, 1932, č. 11–12, 20. 12., s. 107–108.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Konec starých časů]. Index 6, 1934–35, č. 12, 30. 1. 1935a, s. 137–138; šifra B. V.
Václavek, Bedřich: Česká literatura XX. století. VL. Orel, Praha 1935b.
Václavek, Bedřich: [ref. Vladislav Vančura: Tři řeky]. Index 8, 1936, č. 7, 4. 10., s. 78; šifra B. V.
Vančura, Vladislav: Nové umění. Host 3, č. 5, únor 1924, s. 119–123. Přetištěno in týž: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972, s. 55–58.
Vančura, Vladislav: Poznámka o románu. Plán 1, 1929–1930, č. 1, 3. 2. 1929, s. 40–41. Přetištěno in týž: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972, s. 61–62.
Vančura, Vladislav: Styl nade všecko. Přítomnost 7, 1930, č. 31, 6. 8., s. 482–484. Přetištěno in týž: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972, s. 334–338.
Vančura, Vladislav: Hrdelní pře anebo Přísloví. Odeon, Praha 1979.
Vlček, Bartoš: Na rozcestí. Cesta 6, 1923–24, č. 40, 2. 5. 1924, s. 582–583. Přetištěno in Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul, ed. Jaroslav Tax. Svoboda, Praha 1972, s. 116–117.
Vodák, Jindřich: Básník marnosti a hnusu. České slovo 17, 1925, č. 270, 18. 11., s. 6.
Vodák, Jindřich: Básník vyvolených. České slovo 21, 1929, č. 199, 25. 8., s. 7; šifra jv.
Vyskočil, Albert: Někdo a nic. (Vl. Vančura a A. C. Nor). Rozmach 4, 1926, č. 7, 1. 5., s. 200–206. Přetištěno in týž: Kritikova cesta. Vetus Via, Brno 1998, s. 184–189.
Weil, Jiří: [ref. Vladislav Vančura: Nemocná dívka]. Rudý večerník 9, 1928, č. 230, 29. 9., s. 3; šifra J. W. Přetištěno in týž: Reportáže a stati. 1920–1933, ed. Michael Špirit. Triáda, Praha 2021, s. 391.
