Básník a/nebo symbol? K proměnám obrazu Vladislava Vančury v jeho posmrtné recepci

Poet and/or Symbol? On the Transformations of Vladislav Vančura’s Image in His Posthumous Reception

Petr Málek, Universität Hamburg, Institut für Slavistik

FULL TEXT

ABSTRACT (en)

TThis study aims to describe the transformations of Vladislav Vančura’s image in his posthumous reception, with regard to contemporary critical and literary-historical works on the writer. This has much to do with the ‘discourse of celebration of the “classics”’ (P. Bourdieu), in the context of which the crucial turning point was the author’s (heroic) death. At this point, an author is ‘born’, one with a legendized biography, and whose work will be received and re-evaluated from the perspective of his tragic victimhood as dominant aspect of the discourse on Vančura — as in Ivan Olbracht’s Zavraždili nejlepš.ho česk.ho spisovatele (‘They murdered the best Czech writer’), for example. Vančura’s authorial name is reduced accordingly, his work unambiguously classified and explained according to a unifying formula, thus acquiring symbolic validity: Vančura died as the most important representative of Czech culture, and as its true symbol (Jan Mukařovský). By 1948, this process, by which the poet was ‘pantheonized’ and his work classicized (and so made part of the Czech literary canon), thus transforming him into a symbol, was complete. Vančura, henceforth known as a martyr embodying the national narrative of martyrdom following the Christological model of resurrection and ascension, was introduced into the symbolic pantheon to serve as the subject of mythification. The author is thus transformed into a monument of Great History, which by its nature excludes any of the complexities posed by historicization and criticism. Starting in the second half of the 1950s, after years of disregard — or rozpaky (‘awkwardness’) — in the official reception due to certain ‘avant-garde’ aspects of Vančura’s artistic personality, the critical-artistic reception and discussion of the poet’s work has been on the rise. Vančura has been re-evaluated and examined, not as a symbol but for the vital value and perennial influence of his aesthetic project, within the context of contemporary artistic creation and its discussion. Various critical studies, including a monograph by Milan Kundera (1960) and articles by Jan Mukařovský, Jiř. Opel.k, Jan Lopatka, Zdeněk Kožm.n, Mojm.r Grygar, and Zdeněk Pešat, were part of a concerted effort to liberate the poet’s work from the simplistic ideological interpretations and sclerotic aesthetic reception that resulted from its political instrumentalization. Numerous adaptations of his work for radio, theatre and musical theatre, television and film (Marketa Lazarov., Rozmarn. l.to), as well as new stage productions, also testified to this effort. With the onset of normalization, the canonical image of the writer, reduced to a static unifying formula for the ‘progressive personality’ and petrified by ideological interpretation (Milan Blahynka), reasserted itself in Vančura’s reception. At the turn of the 1970s and 1980s, a younger generation of researchers (Jiř. Holý, Alena Macurov., Jiř. Pol.ček), finding themselves in a somewhat more open discursive field, gradually freed themselves from ideologically normative interpretations. Although a number of studies were published after 1989 that discuss subthemes of Vančura’s work and analyze specific aspects of the author’s poetics, there are only a few that manage to avoid traditional interpretive schemes to address Vančura’s work as a vital question (Milan Jankovič).

KEYWORDS (cz)

Vladislav Vančura; Jan Mukařovský; Ivan Olbracht; Jindřich Honzl; Jiří Pistorius; Timotheus Vodička; Jiří Opelík; Vladimír Dostál; Milan Kundera; Jan Lopatka; Zdeněk Kožmín; Mojmír Grygar; Milan Blahynka; Alena Macurová; Jiří Holý; Milan Jankovič; autor; biografie; symbol; panteon; recepce; polemika; adaptace

KEYWORDS (en)

Vladislav Vančura; Jan Mukařovský; Ivan Olbracht; Jindřich Honzl; Jiří Pistorius; Timotheus Vodička; Jiří Opelík; Vladimír Dostál; Milan Kundera; Jan Lopatka; Zdeněk Kožmín; Mojmír Grygar; Milan Blahynka; Alena Macurová; Jiří Holý; Milan Jankovič; author; biography; symbol; pantheon; reception; polemic; adaptation

DOI

https://doi.org/10.14712/23366680.2024.2.4

REFERENCES

Barša, Pavel: Román a dějiny. Host, Brno 2022.

Blahynka, Milan: Vančura 1971. Rudé právo 51, 1971, č. 147, 23. 6., s. 5.

Blahynka, Milan — Vlašín, Štěpán: Vančura teoretik a kritik. In: Vančura, Vladislav: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972, s. 7–35.

Blahynka, Milan: Malevičův Vančura. Tvorba 1974, č. 14, 4. 3., s. 10.

Blahynka, Milan: Vladislav Vančura. Melantrich, Praha 1978 (Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, sv. 50).

Blahynka, Milan: Vladislav Vančura. Horizont, Praha 1981.

Blažejovský, Jaromír: Mráz pálí z plátna. Na okraj dobové recepce Markety Lazarové. In: Marketa Lazarová. Studie a dokumenty, ed. Petr Gajdošík. Casablanca, Praha 2009, s. 32–48.

Brabec, Jiří: Kniha tvořivé teorie. Literární noviny 10, 1961, č. 3, 21. 1., s. 5.

Brabec, Jiří: Básník řádu. Literární noviny 11, 1962, č. 22, 2. 6., s. 3.

Brabec, Jiří: Periodika a sborníky 1939–1945. Triáda, Praha 2023.

Boček, Jaroslav: Na okraj Markéty Lazarové. Film a doba 13, 1967, č. 11, listopad, s. 574–581. Přetištěno in: Film a doba. Antologie textů z let 1962–1970, ed. Stanislav Ulver. Sdružení přátel odborného filmového tisku, Praha b. d. [mezi 1993 a 1996], s. 133–139.

Brousek, Antonín: Učitel Vančura a žák Menzel. Literární listy 1, 1968, č. 14, 30. 5., s. 8. Přetištěno in týž: Podřezávání větve, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1999, s. 123–126.

Březovský, Bohuslav: Studio Národního divadla zahájilo. Národní osvobození 16, 1945, č. 171, 4. 12., s. 3; šifra Břz.

Březovský, Bohuslav: Nedokončená. Národní osvobození 18, 1947, č. 242, 16. 10., s. 5; šifra Břz.

Císař, Jan: Vášeň slova. Rudé právo 49, 1968, č. 304, 8. 11., s. 5.

Čermák, Petr — Poeta, Claudio — Čermák, Jan: Pražský lingvistický kroužek v dokumentech. Academia, Praha 2012.

Černý, Jindřich: O Vančurově Josefíně — tak i tak. Host do domu 17, 1970, č. 6, s. 44–45.

Červenka, Miroslav: Jana Mukařovského rozchod se strukturalismem. In týž: Obléhání zevnitř. Torst, Praha 1996, s. 386–397.

Češka, Jakub: Za poetikou Milana Kundery. Od básnických počátků k poslednímu románu Slavnost bezvýznamnosti. Host, Brno 2022.

Dostál, Vladimír: O světovém názoru, básnické individualitě a metodě literárního rozboru: Polemické poznámky proti oživenému strukturalismu. Nová mysl 15, 1961, č. 1, leden, s. 103–123; č. 2, únor, s. 232–247.

Dostál, Vladimír: Složitá prostota komedie. Pokus o interpretaci Vančurovy Josefíny. Tvorba 1971, č. 23, 9. 6., s. 1–16; č. 24, 16. 6., s. 17–19. Přetištěno in týž: Slovo a čin. Čtyři příspěvky k interpretaci Vančurových dramat ve světle vývojové logiky české literární avantgardy. Profil, Ostrava 1972, s. 98–136.

Dvořák, Miloš: Inflace slova v našem věku. Texty z let 1945–1969, ed. Ladislav Soldán. Cherm, Praha 2009.

Eisner, Pavel: Vladislav Vančura. Svobodný zítřek 2, 1946, č. 24, 13. 6., s. 5.

Götz, František: Osobnost Vladislava Vančury v podání Jana Mukařovského. Národní osvobození 17, 1946, č. 128, 2. 6., s. 5.

Götz, František: Náčrt k portrétu Vladislava Vančury. Nový život 8, 1956a, č. 6, červen, s. 622–628.

Götz, František: Krátké zamyšlení nad dramatickým dílem Vladislava Vančury. Divadlo 7, 1956b, č. 6, červen, s. 502–503.

Grygar, Mojmír: Umění rozhojňující život. Literární noviny 7, 1958, č. 18, 2. 5., s. 4.

Grygar, Mojmír: Rozbor moderní básnické epiky. Vančurův Pekař Jan Marhoul. Academia, Praha 1970 (Rozpravy ČSAV, roč. 80, Řada společenských věd, seš. 1).

Hájek, Jiří: Poslední slovo Vlad. Vančury. Rudé právo 27, 1947, č. 243, 17. 10., s. 2.

Hájek, Jiří: Velký příklad Vladislava Vančury. Rudé právo 29, 1949, č. 50, 1. 3., s. 3.

Hájková, Alena — Galík, Josef — Závodský, Artur: Tři studie o Vladislavu Vančurovi. Univerzita Palackého, Olomouc 1970.

Hejda, Zbyněk: Nemocná dívka. Tvář 3, 1968, č. 1, příloha, s. 2. Přetištěno in týž: Kritiky a glosy, ed. Michael Špirit. Triáda, Praha 2012, s. 117–118.

Holý, Jiří: Práce a básnivost. Estetický projekt světa Vladislava Vančury. Československý spisovatel, Praha 1990.

Honzl, Jindřich: Památce Vladislava Vančury. Rudé právo 25, 1945a, č. 13, 20. 5., s. 3. Upraveno a pod titulem Vladislav Vančura přetištěno též in Otázky divadla a filmu 1, 1945–46, č. 1, s. 1–3. Přetištěno též in Na paměť Vladislava Vančury. Sborník ke dnu Vladislava Vančury 1. června 1947 v Mladé Boleslavi, ed. Antonín Dvořák. Umělecká beseda, Mladá Boleslav 1947, s. 26–27. Přetištěno in týž: Divadelní a literární podobizny, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1959, s. 134–135.

Honzl, Jindřich: Vděčnost. Panorama 21, 1945–46, č. 3–4, říjen 1945b, s. 38–39.

Honzl, Jindřich: Pět let od smrti Vladislava Vančury. Otázky divadla a filmu 3, 1947–48, č. 1, [podzim 1947]a, s. 48–50. Přetištěno in týž: Divadelní a literární podobizny, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1959, s. 136–137.

Honzl, Jindřich: Před „Nemocnou dívkou“. Otázky divadla a filmu 3, 1947–48, č. 1, [podzim 1947]b, s. 50–52. Přetištěno in týž: Divadelní a literární podobizny, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1959, s. 137–139.

Honzl, Jindřich: K poslední hře Vladislava Vančury. Národní divadlo 24, 1948–49, č. 15, 15. 2. 1949, s. 7–13. Přetištěno též in Lidové noviny 57, 1949, č. 43, 20. 2., s. 6. Přetištěno in týž: K novému významu umění. Divadelní úvahy a programy 1920–1952, ed. Jaroslav Pokorný. Orbis, Praha 1956, s. 382–387.

Hrbek, Josef — Tichý, Vítězslav — Vodehnal, Josef: Český kulturní Slavín. Duchovní, literární, hudební, výtvarnický. Šolc a Šimáček, Praha 1948. Chvatík, Květoslav: Svět románů Milana Kundery. Atlantis, Brno 1994.

Jankovič, Milan: Projekt a dílo. Literární noviny 1, 1990, č. 22, 30. 8., s. 4.

Jankovič, Milan: Rytmičnost v próze. Vančurovy Obrazy z dějin. In: Červenka, Miroslav — Jankovič, Milan — Kubínová, Marie — Langerová, Marie: Pohledy zblízka. Zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století. Torst, Praha 2002, s. 163–204.

Jirsa, David: Literární eseje Timothea Vodičky v kontextu katolického myšlení o literatuře v první polovině 20. století. In: Vodička, Timotheus: Tvůrce a tradice. Eseje o české literatuře 19. století, eds. David Jirsa a Natálie Trojková. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Olomouc 2020, s. 181–195.

Kanda, Roman: Konec starých časů očima Jana Lopatky. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Philologica, sv. 91, Studia bohemica, sv. 10, 2007, s. 259–263.

Kanda, Roman: Vladislav Vančura a Milan Kundera aneb Úskalí dokonalosti. Bohemica Olomucensia 2, 2010, č. 4, s. 121–126.

Komenda, Petr: Jan Čep a Timotheus Vodička: Dvě cesty v českém katolickém myšlení. Studia Moravica. Acta Universitatis Palackianea Olomucensis Facultas Philosophica — Moravica 1, 2004, s. 213–219.

Konrád, Karel: Trvalejší kovu. Rudé právo 26, 1946, č. 123, 25. 6., s. 4.

Kopecký, Jan: Známý neznámý Vančura. Rudé právo 46, 1965, č. 282, 11. 10., s. 2.

Kopecký, Václav: Umělec revolucionář. Literární noviny 8, 1959, č. 41, 10. 10., s. 3.

Koura, Petr: Vladislav Vančura a nacismus, to jsou hluboké protiklady. Odbojová činnost, druhý život. Pulchra, Praha 2022.

Kožmín, Zdeněk: Vančurovy experimenty se smíchem. Host do domu 6, 1959, č. 9, září, s. 410–412.

Kožmín, Zdeněk: Vladislav Vančura. Plamen 3, 1961, č. 6, červen, s. 76–80.

Kožmín, Zdeněk: Styl Vančurovy prózy. Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1968 (Spisy Pedagog. fakulty Univ. J. E. Purkyně v Brně, sv. 2, Řada jazykovědná a literární, č. 6).

Kundera, Milan: Román Vladislava Vančury. Náčrt ke studii. Nový život 9, 1957, č. 6, červen, s. 587–597. Přetištěno jako Román Vladislava Vančury. Předmluva aneb náčrt ke studii. In: Vančura, Vladislav: Markéta Lazarová. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1957, s. 7–32.

Kundera, Milan: Umění románu. Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. Československý spisovatel, Praha 1960.

Lopatka, Jan: Rozhlasová četba z Vančurových románů — obecná problematika. Česká literatura 11, 1963, č. 4, červenec, s. 336–345. Přetištěno in týž: Šifra lidské existence, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1995, s. 9–24.

Lopatka, Jan: Otázka kritiky a hra s pojmy (Poznámky k problematice poznávacího východiska literární kritiky posledních let). Tvář 1, 1964, č. 2, únor, s. 4–9. Přetištěno in týž: Šifra lidské existence, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1995, s. 85–98.

Lopatka, Jan: Konec starých časů. Tvář 4, 1969, č. 5, květen, s. 45–48. Přetištěno in týž: Předpoklady tvorby. Československý spisovatel, Praha 1991, s. 106–112 (2. vyd. ed. Michael Špirit. Triáda, Praha 2010, s. 118–125). Přetištěno též in: Tvář. Výbor z časopisu, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1995, s. 519–523.

Lopatka, Jan: Umění románu. Tvář 4, 1969, č. 6, červen, s. 47–51. Přetištěno in týž: Předpoklady tvorby. Československý spisovatel, Praha 1991, s. 113–121 (2. vyd. ed. Michael Špirit. Triáda, Praha 2010, s. 126–134). Přetištěno též in: Tvář. Výbor z časopisu, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1995, s. 524–530.

Macurová, Alena: Výstavba a smysl Vančurova Rozmarného léta. Academia, Praha 1981 (Studie ČSAV, č. 21). Přetištěno in táž: Komunikace v textu a s textem. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2016, s. 87–128.

Meyer, Holt: Dlouhé loučení Milana Kundery s Julkem Fučíkem a odpovědnost žánru. První verze Umění románu a druhá verze Posledního máje. Slovo a smysl 12, 2015, č. 23, s. 36–65.

Mukařovský, Jan: O Vladislavu Vančurovi. Tvorba 14, 1945, č. 2, 2. 8., s. 29–30; č. 3, 9. 8., s. 42–44. Jako Řeč při tryzně přetištěno in týž: O Vladislavu Vančurovi. Dvě přednášky. Vilém Opatrný, Praha 1946, s. 7–21. Přetištěno in Na paměť Vladislava Vančury. Sborník ke dnu Vladislava Vančury 1. června 1947 v Mladé Boleslavi, ed. Antonín Dvořák. Umělecká beseda, Mladá Boleslav 1947, s. 15–25. Přetištěno in týž: Kapitoly z české poetiky II. Svoboda, Praha 1948, s. 403–414. Přetištěno in týž: Studie z poetiky, eds. Hana Mukařovská a Rudolf Havel. Odeon, Praha 1982, s. 771–780. Přetištěno in týž: Studie [II], eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2007, s. 490–502.

Mukařovský, Jan: O Vladislavu Vančurovi. Dvě přednášky. Vilém Opatrný, Praha 1946a.

Mukařovský, Jan: Francie vzdala hold Vladislavu Vančurovi. Rudé právo 26, 1946b, č. 168, 24. 7., s. 4.

Mukařovský, Jan: Šest let bez Vančury. Tvorba 17, 1948, č. 22, 2. 6., s. 436.

Mukařovský, Jan: K premiéře Vančurovy Josefiny. Národní divadlo 24, 1948–49, č. 15, 15. 2. 1949, s. 3–6. Přetištěno též in Slovo a slovesnost 11, 1948–49, č. 3, 8. 6. 1949a, s. 117–120.

Mukařovský, Jan: Stranickost ve vědě a v umění. Orbis, Praha 1949b.

Mukařovský, Jan: Lidovost jako základní činitel literárního vývoje. Česká literatura 2, 1954, č. 3, 30. 9., s. 193–219.

Mukařovský, Jan: Jindřich Honzl jako teoretik divadla. Divadlo 8, 1957, č. 9, září, s. 723–742.

Mukařovský, Jan: Dramatik Vančura v boji za rovnoprávnost a solidaritu národů. In: Vladislav Vančura: Jezero Ukereve. Orbis, Praha 1958a, s. 70–84.

Mukařovský, Jan: Vančurův Konec starých časů. In: Vladislav Vančura: Konec starých časů. Československý spisovatel, Praha 1958b (Spisy Vladislava Vančury, sv. 10), s. 357–370.

Mukařovský, Jan: Vančurova Hrdelní pře. In: Vladislav Vančura: Hrdelní pře anebo Přísloví. Československý spisovatel, Praha 1958c (Spisy Vladislava Vančury, sv. 11), s. 139–153.

Mukařovský, Jan: K Vančurovu Poslednímu soudu. In: Vladislav Vančura: Poslední soud. Československý spisovatel, Praha 1958d (Spisy Vladislava Vančury, sv. 12), s. 151–168.

Mukařovský, Jan: K otázce individuálního slohu v literatuře. Česká literatura 6, 1958e, č. 3, srpen, s. 254–269.

Mukařovský, Jan: O Vančurovi — dramatiku. In: Vladislav Vančura: Hry. Československý spisovatel, Praha 1959a (Spisy Vladislava Vančury, sv. 14), s. 381–398.

Mukařovský, Jan: Vančurovy prózy z doby mladosti. In: Vladislav Vančura: Amazonský proud — Dlouhý, Široký, Bystrozraký. Československý spisovatel, Praha 1959b (Spisy Vladislava Vančury, sv. 15), s. 169–184.

Mukařovský, Jan: Individuální sloh spisovatele, jeho vznik a vývoj a jeho úloha ve vývoji literatury a spisovného jazyka. In: Havránek, Bohuslav a kol.: Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. Nakladatelství ČSAV, Praha 1963, s. 277–285.

Mukařovský, Jan: Studie I, eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2000.

Mukařovský, Jan: Studie II, eds. Miroslav Červenka a Milan Jankovič. Host, Brno 2001. Na paměť Vladislava Vančury. Sborník ke dnu Vladislava Vančury 1. června 1947 v Mladé Boleslavi, ed. Antonín Dvořák. Umělecká beseda, Mladá Boleslav 1947.

Nekula, Marek: Smrt a zmrtvýchvstání národa. Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře. Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, Praha 2017.

Olbracht, Ivan: Rozmluva o novém českém románu. Almanach Kmene 1936–37, ed. Josef Čapek, s. 83–86, rozmluvu vedl Egon Hostovský (šifra E. H.).

Olbracht, Ivan: Zavraždili nejlepšího českého spisovatele. Panorama 21, 1945–46, č. 3–4, říjen 1945, s. 49–51. Přetištěno in týž: Pryč s legendami, ed. Rudolf Havel. Československý spisovatel, Praha 1961, s. 87–91.

Olbracht, Ivan: Za Vladislavem Vančurou. Tvorba 15, 1946, č. 24, 12. 6., s. 375. Přetištěno in týž: Pryč s legendami, ed. Rudolf Havel. Československý spisovatel, Praha 1961, s. 92–94.

Opelík, Jiří: Vančura 1958. Kultura 3, 1959, č. 1, 5. 1., s. 4.

Opelík, Jiří: O Vančurovi, o románu, o kritice. Kultura 5, 1961, č. 5, 2. 2., s. 6.

Opelík, Jiří: Vypravěč ve vývoji české prózy třicátých let. Česká literatura 16, 1968, č. 3, červen, s. 297–303.

Opelík, Jiří: Hrdelní pře anebo Přísloví čili K poetice jednoho titulu. Česká literatura 18, 1970, č. 5–6, s. 382–398. Přetištěno in týž: Milované řemeslo. Torst, Praha 2000, s. 123–145.

Otava, Josef (= Josef Jelen): Básník a kdo? Rudé právo 50–51, 1970, č. 34, 10. 2., s. 5.

Patočková, Jana: Zjevení kritika. Divadlo 20, 1969, č. 10, prosinec, s. 72–74. Přetištěno in táž: Svět na divadle ukázat, a celý… Divadelní ústav, Praha 2023, s. 123–126.

Peroutka, Ferdinand: Případ Julia Fučíka. In týž: Úděl svobody. Výbor z rozhlasových projevů 1951–1977. Academia, Praha 1995, s. 33–37.

Pešat, Zdeněk: Umění románu Vladislava Vančury. Česká literatura 9, 1961, č. 2, květen, s. 168–172.

Pešat, Zdeněk: Vladislav Vančura aktuálny. Slovenské pohľady 78, 1962, č. 11, listopad, s. 139–140.

Pistorius, Jiří: Přiblížení smrti. Svobodné noviny 1, 1945, č. 9, 1. 6., s. 1–2. Přetištěno in týž: Doba a slovesnost, ed. Zuzana Jürgens. Triáda, Praha 2007, s. 285–286.

Pistorius, Jiří: [Mukařovského studie o Vladislavu Vančurovi]. Kritický měsíčník 7, 1946, č. 14–16, 12. 9., s. 366–368. Přetištěno in týž: Doba a slovesnost, ed. Zuzana Jürgens. Triáda, Praha 2007, s. 420–421.

Pistorius, Jiří: Nad divadelní kritikou Vladislava Vančury. Divadelní a vančurovské poznámky na okraji zapomenuté básníkovy činnosti. Divadelní zápisník 5, 1948, č. 3–4, 15. 7., s. 127–148. Přetištěno in týž: Doba a slovesnost, ed. Zuzana Jürgens. Triáda, Praha 2007, s. 290–309.

Píša, A. M.: Neznámá komedie Vančurova. Právo lidu 50, 1947, č. 242, 16. 10., s. 3; šifra AMP. Přetištěno in týž: Stopami dramatu a divadla. Studie a referáty, ed. Josef Träger. Československý spisovatel, Praha 1967, s. 212–214.

Píša, A. M.: Milan Kundera: Umění románu: cesta Vladislava Vančury za velkou epikou. In týž: Lektor A. M. Píša. Výbor lektorských posudků z let 1954–1965. Památník národního písemnictví, Praha 2015, s. 148–155.

Poláček, Jiří: Dvojí pohled Jana Mukařovského na Vančurův román Konec starých časů. Česká literatura 69, 2021, č. 5, s. 645–656.

Polák, Karel: Nejvyšší oběť. Právo lidu 48, 1945, č. 20, 3. 6., s. 3; šifra kp.

Polan, Bohumil: Vladislav Vančura. In týž: Život a slovo. Literární studie, medailóny, náčrty, glosy, eds. Jiří Brabec. Československý spisovatel, Praha 1964, s. 225–230.

Putna, Martin C.: Česká katolická literatura 1918–1945 v kontextech. Torst, Praha 2010.

Rafaj, Oldřich: Velikán obsahu i formy. 30 let od smrti Vladislava Vančury. Rudé právo 52, 1972, č. 129, 3. 6., s. 4.

Renč, Václav: Vančurova nová kniha „Útěk do Budína“. Rozhledy po literatuře a umění 1, 1932, č. 7, 1. 5., s. 50–52.

Seifert, Jaroslav: Vážení přítomní. In týž: Publicistika (1939–1986). Dubia; Společná prohlášení. Filip Tomáš — Akropolis, Praha 2014 (Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 14), s. 277–281.

Skála, Ivan: 60 let od narození Vladislava Vančury. Rudé právo 31, 1951, č. 147, 23. 6., s. 5.

Skála, Ivan: Básník, který jde s námi. Rudé právo 32, 1952, č. 139, 1. 6., s. 3.

Skalický, David: Jana Mukařovského cesta od ironie k metafyzice a zpět. In: Papoušek, Vladimír — Skalický, David — Kaplický, Martin — Bílek, Petr A.: Pohyb řeči a místa nespojitosti. Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě. Akropolis, Praha 2021, s. 211–265.

Skalický, David: Literární vědec, básník a politik mezi čtyřmi sjezdy. K myšlení o literatuře. In: Papoušek, Vladimír a kol.: Chór a disonance. Česká literatura 1947–1963. Filip Tomáš — Akropolis ve spolupráci s Centrem novější české literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, Praha 2022, s. 269–285.

Sládek, Ondřej: Od vzpomínek k monografii. Jan Mukařovský o Vladislavu Vančurovi. In: Vladislav Vančura v literárním kontextu 20. století, ed. Jiří Poláček. Masarykova univerzita, Brno 2022, s. 128–139.

Stankovič, Andrej: Dvakrát o nové vlně. Tvář 4, 1969, č. 1, s. 59–63. Přetištěno in: Tvář. Výbor z časopisu, ed. Michael Špirit. Torst, Praha 1995, s. 451–457. Přetištěno in týž: Co dělat, když Kolja vítězí, ed. Michael Špirit. Triáda: Společnost pro Revolver Revue, Praha 2008, s. 9–19.

Steiner, Petr: Od strukturalismu k marxismu (a zpět?): Jan Mukařovský 1945–1963. Litikon 3, 2018, č. 1, s. 72–87.

Stich, Alexander: Monografie o stylu Vladislava Vančury. Naše řeč 53, 1970, č. 2, červenec, s. 101–107.

Šalda, F. X.: [Průřez částí dnešního románu českého]. Šaldův zápisník 5, 1932–33, č. 1–2, říjen 1932, s. 34–37. Přetištěno in týž: Z období Zápisníku II, ed. Emanuel Macek. Odeon, Praha 1988, s. 495–497.

Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou poezii: referát pronesený na pracovní konferenci Svazu československých spisovatelů dne 22. ledna 1950. Orbis, Praha 1950.

Trávníček, Mojmír: Strážce morálky Timotheus Vodička. In týž: Sdílet věčné. Studie, profily a kritiky. Periplum, Olomouc 2002, s. 124–133.

Träger, Josef: Vančurova Josefina po prvé. Práce 3, 1947, č. 242, 16. 10., s. 4; šifra jtg.

Urbánek, Zdeněk: Vladislav Vančura, básník- rozsévač. Národní osvobození 16, 1945, č. 6, 19. 5., s. 3.

Vaculík, Ludvík: Na principu odplaty. Literární noviny 15, 1966, č. 21, 21. 5., s. 4.

Vančura, Vladislav: Řád nové tvorby, eds. Milan Blahynka a Štěpán Vlašín. Svoboda, Praha 1972.

Vančura, Vladislav: Amazonský proud. Pekař Jan Marhoul. Pole orná a válečná. Poslední soud, eds. Jarmila Víšková a Jiří Holý. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000 (Česká knižnice, sv. 16).

Vodička, Felix: Posudek na Kunderovo Umění románu. Souvislosti 28, 2017, č. 4, s. 199–202.

Vodička, Timotheus: Obraz, maska a pečeť. Essaye. Brněnská tiskárna, Brno 1946.

Vodička, Timotheus: Stavitelé věží. Marie Rosa Junová, Tasov 1947.

Vojtěch, Daniel: Zářivá hlubina. K druhému vydání monografie Jiřího Opelíka Josef Čapek. Slovo a smysl 15, 2018, č. 29, s. 57–66.

Zbraslav vzpomíná na Vlad. Vančuru. Rudé právo 27, 1947, č. 147, 25. 6., s. 2.