nenapodobujte v editoru Word grafickou úpravu, kterou by měl text mít ve vytištěné formě, a rezignujte proto na jakékoli formátování;
příspěvek začíná názvem, poté jménem a příjmením autora, nakonec jeho/její institucionální přináležitostí;
titul (případný podtitul, mezititulky, tj. názvy jednotlivých kapitol či pasáží) je po jednom enteru dán stejnou velikostí písma a stejným řezem jako text příspěvku;
případný podtitul je dán po enteru za titulem;
pod titulem nebo případným podtitulem jsou dva entery a teprve potom následuje text příspěvku začínající
(a) dedikací nebo
(b) mottem nebo
(c) prvním mezititulkem nebo
(d) první větou;
* motto v podobě: „motto“ (Šalda 1937, s. 1), případně „motto“ (Šalda: O naší moderní kultuře divadelně dramatické, 1937, s. 1)
tento text je psán typem Times New Roman a velikostí 12, poznámky velikostí 10;
řádkování 1,5;
jednotlivé odstavce nenaznačujte odsazením od levého kraje stránky (tabulátorem), nýbrž ho začněte hned od kraje po enteru předchozího odstavce;
má-li váš text mezititulky, dbejte na to, aby byly číslovány všechny, nebo žádný;
zdůraznění vyznačujte jen kurzivou, výjimečně (je-li kurziva vyčerpána, nebo jde-li o zvýraznění právě v rámci kurzivy, použijte bold, nikoli podtržení nebo p r o l o ž e n í);
pokud citujete delší úryvek (3 řádky a více), oddělujte ho od hlavního textu mezerou, citované pasáže pište stejným písmem velikosti 11 takto:
… Při jedné z mých prvních návštěv u Pavla Eisnera […] otcovskou radu (Fischl 1988, s. 28).
citování cizího textu ve vašem textu uvozovkami vyznačujte;
bibliografické údaje mají v rámci celého dokumentu jednotnou podobu (kromě autorů, titulů, nakladatelů, domicilů, vročení a stránkování zvažte, zda uvádíte překladatele, editory apod.: pokud ano, měli by být dáni ve všech relevantních případech);
vynechanou část citátu označujte hranatými závorkami s třemi tečkami uvnitř […];
citovaná pasáž prochází v rámci celkové redakce textu úpravou směrem k aktuální pravopisné normě (resp. její „stylově neutrální“ vrstvě – srov. http://prirucka.ujc.cas.cz), názvy zmiňovaných či citovaných textů, periodik, knih ponecháváme naopak v původní podobě
Způsoby citování:
STUDIE, SKICI a RETROSPEKTIVA (ke studiím připojte ABSTRAKT; v případě RETROSPEKTIVY soupis LIT až za všemi texty – srov. případně poslední č. 13) disponují (za textem) soupisy PRAMENŮ / LITERATURY
příklady:
• Fischer, Ernst: Původ a podstata romantismu [případně: původní rok vydání]. NPL, Praha 1966, přel. Alexej Kusák, doslov Růžena Grebeníčková [uvádění překladatele, editora apod. dle potřeby, bude-li tady, není třeba v textu].
• Megill, Alan – McCloskey, Donald: The Rhetoric of History. In: J. S. Nelson – A. Megill – D. N. McCloskey (eds.): The Rhetoric of the Human Sciences. University of Wisconsin Press, Madison 1987, pp. 40–60.
• Mukařovský, Jan: O jazyce básnickém. In týž: Kapitoly z české poetiky I. Svoboda, Praha 1948, s. 78–128.
• Moser, Bedřich: O snech. Brejle 5, 1862a, č. 15 (9. 2.), s. 58.
je tedy možné, ba vhodné v textu (včetně poznámek pod čarou) citovat zkráceně: (Moser 1862b, s. 174) nebo (Megill – McCloskey 1987, pp. 50–51) – vyjma případy, kdy je z nějakého důvodu užitečné, aby citovaný text zazněl „nezabaleně“. Opakovanou citaci uvádějte v podobě: (tamtéž), případně: (tamtéž, s. 1) – v cizojazyčných textech lze použít lat. výraz ibidem, případně ibid.
Rubriky OTÁZKA PRO…, KRITICKÉ ROZHLEDY a ÚVOD K PŘEKLADU soupisem PRAM a LIT nedisponují, tudíž v poznámkách pod čarou je třeba citovat poprvé „rozbaleně“ – dle příkladů nahoře, podruhé a dál takto: Moser: Můj proces se smrtí, s. 173 [z časopisu] či
Bolton (ed.): Nový historismus, s. 287 [z knihy].
rozlišujte pomlčku „ – “ od spojovníku „ – “.
(a) Pomlčku pište bez mezer na obou stranách v případech: 1960–1972, s. 36–39; s mezerami např. 3. – 4. stol., dále při spojení dvou opozit (např. černý – bílý, nahoru – dolů), v bibliografii mezi názvy dvou měst vydání (Paris – London),
v bibliografii mezi jmény dvou autorů (Vašíček, Z. – Mayer, F.)
(b) spojovník při spojení dvou slov s ekvivalentním významem (např. matka-živitelka, nůž-zbraň), a dále v obvyklých případech: bude-li, česko-německý apod.
tečku pište vždy až na konci věty a ukončujte jí i každý bibliografický záznam.